Aktuality A-tým

Jsem ráda, že jsme povinné body získaly, říká Michaela Hrbková

15.9.2013, 17:39

Porubské házenkářky táhla za sobotním domácím vítězstvím především Michaela Hrbková, jenž vstřelila třináct ze sedmadvaceti branek domácího Sokola. Výkon Poruby ale nebyl ideální, což potvrdila i samotná střelkyně.
Byla to poměrně upracovaná výhra, je to tak?
Hodně upracovaná, nedokážu si vysvětlit náš výkon. Plánovala jsem, že udoláme Jindřichův Hradec tím, čím jsme válcovaly Most. Asi to bude podobné, že stejně jako Most se tenkrát přizpůsobil nám, tak my jsme se dnes herně přizpůsobily soupeři. Nechaly jsme se uspat soupeřem a ten nás nenechal hrát naši hru.
Prakticky celý první poločas jste se přetahovaly se soupeřem o jednu branku. To asi nebylo příjemné.
Strašně těžko jsme se do toho dostávaly. A když už přicházely takové úseky, kde to vypadalo, že už to konečně zlomíme, nakonec jsem se toho nedočkala a nadále jsme se trápily. Pak z toho ještě byl dokonce boj o holou výhru. Dva body máme a historie se na to ptát nebude, jakým způsobem jsme jich docílily.
Pět minut před koncem prvního poločasu jste utekly soupeři o tři branky, jenže náskok jste ještě do konce poločasu promarnily. Bylo to menší koncentrací, že už se vám nic nemůže stát?
Čekaly jsme na takový úsek, kde bychom za minutu nebo dvě mohly odskočit soupeři na rozdíl několika branek. Asi jsme si myslely, že když už vedeme o tři branky, tak to pak půjde samo a bude to o šest nebo sedm gólů. Soupeř se sám neporazil a my jsme měly ještě velké problémy s výsledkem.
Vstřelila jste více než polovinu branek celého týmu, bylo jich nakonec třináct. Jste spokojená s vašim výkonem?
Polovina to ale určitě nebyla, i když to nepočítám (smích). Já jsem ráda, že mi to padá a můžu tým podržet. Až nebudu moc střílet góly já, určitě to vezme na sebe zase někdo jiný. Dokud mi to tam padá, tak jsem ráda, že vyhráváme.
Nechyběly vám například zkušené hráčky Uhrákovás Poznarovou?
Je jasné, že chybí. Hlavně kvůli tomu, že nemůžeme vyzkoušet některé varianty obrany. Pořád někdo za někoho musí zaskakovat. Ale myslím si, že se to dá nahradit bojovností a ochotou spoluhráček hrát jedna za druhou. V Mostě jsme to předváděly, dnes mi to u některých holek chybělo. Nebylo to podle mě tím, že by nechtěly, ale asi se do toho nemůžou dostat a nemají takové zkušenosti kdy zabrat v pravou chvíli.
Takže to vidíte jako určitou nervozitu a nerozehranost mladších spoluhráček?
Možná, že když se nevede o deset branek, je to ještě nervóznější než za vyrovnaného stavu. Holky se pak bály cokoliv udělat a možná čekaly, že tam já dám nějaké branky. Nevím, ale bylo to hodně ustrašené a nehrály jsme svou hru. Nemám ráda takové soupeře jako byl dnes Jindřichův Hradec, kdy nemůžeme hrát to naše. Svou hrou nás uspávají a nenechají hrát, takže za to jsem o to více ráda, že jsme to zvládly a ty povinné dva body jsme získaly.