Aktuality A-tým

JSEM TVRDÁ HRÁČKA, KTEROU JEN TAK NĚCO NEROZHODÍ.

23.7.2024, 0:26

Během následujících několika dnů si postupně formou rozhovorů představíme nové hráčky DHC Sokolu Poruba. A tou první bude jedna z největších posil Magda Kašpárková, která by měla přinést do kabiny nejen pořádnou dávku zkušeností ze zahraničí, ale také výrazně posílit herní projev týmu.

Magda Kašpárková je házenkářka, která pochází z Přerova a ve své kariéře si zahrála jak v Olomouci, tak ale i v Německu. Jedná se o hráčku, která vyznává rychlý styl házené a jak sama tvrdí, je fyzicky velmi odolná. Magda se už moc těší na novou sezonu, její roli v týmu a také na výzvy, které na ni i náš tým čekají. Při osobním setkání působí velmi klidně a příjemně. Mezi její největší úspěchy patří dorostenecké tituly za mladší a starší dorostenky Olomouce, bronz v české části MOL ligy také se Zorou Olomouc, účast v Evropském poháru s BSV Buxtehuder a v reprezentaci účast na MS 2022.

Magdo, na úvod jednoduchá otázka, s čím přicházíš do Poruby? Jaká by měla být tvoje role?

Přicházím do Poruby s velkým nadšením a s elánem připravena dát do nové sezóny maximum. Těším se na nové zázemí a nový tým. Chtěla bych přinést do týmu své zkušenosti, které jsem nasbírala během své házenkářské kariéry jak v Olomouci, tak v Německu, a pomoci tak týmu dosáhnout, co nejlepších výsledků. Co se týče mé role v týmu, zatím jsem ještě neměla možnost důkladně poznat celý tým a pochopit, jaké role mají jednotlivé hráčky. Myslím, že až se lépe seznámím s týmem a naším herním stylem, budu schopna lépe porozumět své pozici a úkolům, které mi budou svěřeny. Věřím, že s časem a společnými tréninky se moje role v týmu přirozeně vyjasní.

Těm, kdo tě neznají, můžeš se krátce fanouškům házené představit?

Vyrostla jsem v malé vesnici u Přerova, v Žeravicích, kde jsem začala s národní házenou. Celá moje rodina, včetně mých rodičů, hrála národní házenou, což mě velmi ovlivnilo a přivedlo k tomuto sportu. Později náš klub přešel na mezinárodní házenou, což mi otevřelo další možnosti rozvoje. V mladším dorostu jsem přešla do Olomouce, kde jsem hrála házenou od mladších dorostenek až po Interligu žen. Moje kariéra mě následně zavedla do Německa, kde jsem hrála dvě sezóny v 1. Bundeslize za BSV Buxtehuder. Nyní se opět vracím zpět do České republiky.

Hraji na pozici spojky, ať už levé nebo pravé, a v posledních dvou sezónách jsem v obraně působila na středu, kde mi tato pozice velice seděla. Myslím si, že jsem tvrdá hráčka, kterou jen tak něco nerozhodí. Jak už holky v Německu říkaly: Když Majda brečí, tak už to musí vážně bolet. Mám ráda rychlou a běhavou házenou, což se snažím přinést i do svého herního stylu.

Jak jsi uvedla, máš za sebou zkušenosti z Německa, ale i z reprezentace, budeš je chtít předat týmu? A nemusí to být jen zkušenosti zápasové, ale i tréninkové.

Ráda bych předala hráčkám něco ze svých zkušeností, které jsem nasbírala během své kariéry. Samozřejmě bude jen na nich, jestli si z toho něco vezmou nebo ne. Věřím ale, že vzájemné učení a podpora v týmu může pomoci každé hráčce rozvíjet své schopnosti a dosáhnout svých i společných cílů. Vím, že cesta k úspěchu je plná výzev a tvrdé práce, a myslím, že vzájemné sdílení zkušeností a rad nás může posunout o level výš.

Co tě působení v Německu naučilo?

Působení v Německu mě naučilo odolnosti a samostatnosti. Díky tvrdým a náročným tréninkům jsem se stala fyzicky i mentálně silnější. Přestože to bylo těžké období, zvládla jsem ho a získala neocenitelné zkušenosti, které mě posunuly dál nejen ve sportu, ale i v osobním životě. Ne mnoho lidem se poštěstí hrát 1. Bundesligu, zahrát si kvalifikaci na Evropskou ligu v Norsku a žít život v cizí zemi. Za tuto zkušenost jsem velmi vděčná a vážím si ji.

Jak je vnímána tamní ženská liga? Ať už z pohledu diváků, sponzorů nebo televize...

Házená v Německu je druhým nejpopulárnějším sportem. Na každý zápas chodí spousty diváků a naše hala byla vždy vyprodána, což znamenalo přibližně 1500 diváků na každý zápas. Samozřejmě jsou i větší haly, ale atmosféra je nesrovnatelná s tou v České republice. Fanoušci často jezdí i na venkovní zápasy. Lidé v Německu házenou opravdu žijí. Zápasy se pravidelně vysílají jak v televizi, tak jsou všechny plně komentované na sportovním kanálu Dynu. Mnoho sportovních týmů má své vlastní házenkářské akademie a házená je propojena se školami. Hráčky pravidelně navštěvují školy a mají s žáky tréninkové jednotky. Během sezóny se v Německu koná také mnoho sponzorských akcí, které podporují sportovní kulturu a zapojení komunity a hlavně fanouškovské základny. Mužská házená je v Německu ještě populárnější. Bydleli jsme kousek od Kielu a Hamburku, takže jsme se byly podívat na jejich zápasy. Haly byly vyprodané a atmosféra byla úžasná.

A co očekáváš v této souvislosti od Česko-slovenské MOL ligy?

Jsem ráda, že se v MOL lize hraje novým systém postupu do nejlepší české 4, tedy play off, protože v Německu tento systém nebyl. Tam se posledních pár zápasů hraje pouze o umístění, a pokud nejste úplně ve spodku tabulky nebo nehrajete o evropské poháry, tak vlastně nehrajete o nic. Nejprve očekávám postup do play off a poté doufám, že play-off v MOL lize přinese větší napětí a motivaci jak pro hráčky, tak pro fanoušky. Věřím, že díky tomu budou zápasy atraktivnější a zvýší se návštěvnost na tribunách. Play-off může přitáhnout více diváků, kteří chtějí zažít tu pravou soutěžní atmosféru, což by mohlo přispět k vytvoření skvělé atmosféry, která se alespoň částečně vyrovná té v Německu.

Znáš se s holkami v týmu už z minulosti nebo ne?

S celým týmem jsem se ještě nesetkala, ale některé holky znám od vidění. Proti mnohým z nich jsem hrála ještě ve dresu Olomouce. Slyšela jsem, že jsou skvělá parta, a těším se, až je lépe poznám.

Poruba má mladý tým, který sbírá zkušenosti. Cítíš na sebe tlak nebo jsi hráčka, která to nevnímá?

Jak jsem již zmínila, moje role v týmu se ukáže během společných tréninků, takže tlak na sebe necítím. Myslím, že je důležité, abychom si nastavily společný cíl, který každá z nás bude chtít splnit. Žádná hráčka by neměla hrát pod tlakem, a proto se i já snažím takovým situacím vyhýbat. Soustředím se na to, abychom jako tým spolupracovaly, podporovaly se navzájem a dokázaly se společně posunout jako tým, ale i jako individua.

Magdo, děkujeme za rozhovor a přejeme to nejlepší do nové sezony.

Rozhovor: Josef Nudera, Magazín Positiv Business&Style

Foto: DHC Sokol Poruba a archiv Magdy Kašpárkové.

... zpět