Aktuality A-tým

BOJOVNICE NEJEN NA HŘIŠTI !!!

10.3.2021, 14:41

Sokol Poruba má nyní na programu dvě utkání s DHC Plzeň, které rozdělí reprezentační sraz. V sobotu 13.3. hraje Poruba v Plzni a následně ve středu 24.3. doma. O blížícím se prvním utkání jsme si popovídali s Ivou Novobilskou, odchovankyní Poruby, která ač nevyniká ve střeleckých tabulkách, je velmi důležitou součástí týmu. Většího dříče a bojovnici byste v týmu těžko pohledali. A potvrzuje to nejen na hřišti!

Ivo, jak vidíš utkání s Plzní? Ta v zimě posílila o hráčky prvoligového Kynžvartu.

„Pro třetí výhru v řadě si pojedeme teď do Plzně. Jiná cesta není. Pokud si chceme zajistit místo v play-off a bojovat o medaile, musíme vyhrát. Pokud navážeme na výkon z posledního utkání proti Slávii, nemusíme se bát ani nových posil Plzně. V týmu panuje dobrá nálada, měly bychom být všechny a na zápas se pečlivě připravíme. Když opět dodržíme pokyny trenéra, věřím, že to zvládneme. Držte nám palce. V sobotu na TVCOMu.(úsměv)"

Teď zpátky v čase. Od minižaček hraješ v Porubě a než si se zařadila stabilně do kádru žen, hostovala si v druholigové Velké Bystřici. Přibliž nám tuto tvou házenkářskou štaci.

„Jsem moc ráda za tuto příležitost. I když to byla druhá liga, mohla jsem se seznámit s výbornými a zkušenými házenkářkami, jako jsou Veronika Hejtmánková, Míša Kaczmarczyková a dalšími, které mi ukázaly, že házená se hraje především srdcem. V týmu panovala velmi pohodová, přátelská atmosféra. Na jejich herním stylu se mi nejvíc líbila vyzrálost, trpělivost a týmová spolupráce. Z Bystřice jsem si odnesla jenom dobré vzpomínky. Získanými zkušenostmi bych ráda pomohla Porubě k co nejlepším výsledkům."

V mládežnických kategoriích si tě pamatujeme spíše na postu střední spojky, teď hráváš zpravidla na křídlech. Jak se tam cítíš?

„Každá holka to má jinak, některé hrají celý život na jednom postu. Já jsem se však s příchodem do žen dostala na pozici křídla. Hraji vpravo i vlevo, tam je to samozřejmě lehčí, ale když mi trenéři věří...., nechci je zklamat. Jsem ráda za každou příležitost na hřišti. A samozřejmě dobrý hráč by měl umět hrát na každém postu.(smích)"

Nyní z úplně jiného soudku, v týmu jste dvě záchranářky, Míša Konečná a ty. Míša opět nastupuje na praxi do frýdecko-místecké nemocnice. Osvětli nám a hlavně fanouškům, jak nyní vypadá tvé studium a praxe tohoto oboru a kde a jak pomáháš ty?

„Studuji druhým rokem obor Zdravotnický záchranář při Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Krátce poté, co se v ČR objevili první nakaženi koronavirem, kontaktovaly nás, studenty lékařské fakulty, nemocnice a žádaly o pomoc. Neváhala jsem a přihlásila se jako dobrovolník. Nejprve jsem pomáhala v zařízení zaměřeném na následnou intenzivní péči (Chronicare). Pracovala jsem na oddělení, kde jsme pečovali o pacienty po kritickém onemocnění či úrazu, jejichž stav byl víceméně stabilizovaný. Přesto vyžadovali podporu některé ze základních životních funkcí např. dýchání (umělá plicní ventilace). Nejčastěji se jednalo o pacienty s postižením mozku, jehož příčinou mohl být úraz nebo mozková příhoda, či se jednalo o pacienty po těžkých výkonech a dlouhodobé resuscitaci. Byla to pro mě těžká zkouška, setkala jsem se zde se svými prvními pacienty a bohužel i úmrtím."

Klobouk dolů Ivo, jak vypadá situace nyní?

„Od poloviny října vypomáhám na ARU (anesteziologicko-resuscitačním oddělení) ve Fakultní nemocnici Ostrava, kde jsou přijímáni pacienti s nejtěžším průběhem nemoci, po autonehodách nebo náročných operacích. Ti pak potřebují neustálý monitoring, specifickou péči a většinou i podporu funkce důležitých orgánů. Nyní v důsledku zhoršení epidemiologické situace jsem byla přesunuta na ORIM 3, kde se starám přímo o covidové pacienty. Většina z nich je v kritickém stavu, musejí být v umělém spánku, mají zajištěné dýchací cesty a jsou připojeni na umělou plicní ventilaci nebo mimotělní oběh. V průběhu dne nepřetržitě kontrolujeme pacienty, jejich životní funkce, provádíme odběry, podáváme léky a výživu. Když se však jejich zdravotní stav zhorší, musíme hned reagovat, popřípadě začít resuscitovat. Práce je náročná jak po fyzické stránce, kdy pracujeme ve dvanáctihodinových směnách, tak i po té psychické."

Máš náš velký obdiv, jak vše stíháš a nemáš strach z nákazy?

„Nemám, nemohla bych tuto práci dělat, pomáhat mě baví, beru to jako poslání. Navíc se v nemocnici dodržují velmi přísná hygienická opatření, jsme očkovaní, pravidelně se testujeme atd. Největším problémem je pro mě naplánovat si, jak stihnout školu, práci i házenou dohromady. Je náročné skloubit ji s prezenční výukou, která je i nyní v době koronaviru na lékařské fakultě povinná s dvoufázovými tréninky. Ale když člověk chce, zvládne vše. (úsměv)"

Ivo, děkujeme moc za rozhovor, držíme tobě i Míši palce ve vaši nelehké práci a děkujeme všem zdravotníkům za jejich práci, nemají to dnes vůbec jednoduché.

Utkání s DHC Plzeň sledujte v sobotu na TVCOM: https://www.tvcom.cz/Zapas/Sport-Hazena/Soutez-Hazena-Extraliga-zeny/Cast-Zakladni-cast/Pohlavi-Zeny/Sezona-2020-2021/193390-DHC-Plzen-DHC-Sokol-Poruba.htm

... zpět