Aktuality A-tým

Konec po šesti letech. „Ostrava mě vychovala,

13.8.2019, 22:07

Celkem 187 odehraných zápasů, téměř pětistovka vstřelených branek, řada medailí a úspěchů, z nichž se jí těžko nějaký vypichuje. To je bilance slovenské pivotky Evy Minarčíkové během šesti sezon strávených v házenkářském klubu DHC Sokol Poruba. Od nového ročníku už dres ostravského klubu oblékat nebude.

Zamířila totiž do Zlína. Když jí ale položíte otázku, jak vlastně hodnotí období v Porubě, nejprve zvolá: „Ježíšmarjá!" Brzy se však rozmluví a štaci si velmi pochvaluje. „Pro mě to byly nejkrásnější roky," rozplývá se Minarčíková, která dřív působila ve slovenských klubech MHK Bytča a HK DANLOG Partizánske.

„Do Poruby jsem přišla jako mladá, krátce po maturitě, a byť nechci, aby se moje maminka urazila, tak musím říct, že Ostrava mě vychovala. Od přístupu klubu přes to, jak bylo vše nastavené až po hráčky, které zde dřív působily," vzpomíná a vypočítává jména jako Michaela Hrbková, Pavla Poznarová, Petra Adámková, Šárka Minarčíkovcá nebo Leona Šviráková.

„Jedna od druhé jsme se učily. Když jedna nevěděla, druhá ji poradila. Ze sportovního hlediska mi Ostrava dala hodně. A z životního? To také. Nechtěla bych, aby se Ostraváci urazili, ale zvykala jsem si na ně," usmívá se Eva Minarčíková.

Rychle vysvětluje proč. „Řeknu to asi škaredě, ale je to jiný druh lidí než jinde. Jakmile mají před sebou nějaký cíl nebo metu, jdou si za ní velmi tvrdě. Na to jsem nebyla navyknutá, ale v určitých chvilkách jsem si prostě zvyknout musela. Celkově mi to dalo hodně, protože pocházím z malého slovenského městečka, spíše dědiny, a Ostrava mi pak přišla jako velkoměsto. Tam se najednou naučíte kulturně i sportovně žít. Je to velký rozdíl," připouští.

„A s tím souvisí i to, že se mi odcházelo a loučilo opravdu těžko. Ale jak jsem řekla, chtěla jsem to tak," dodává Minarčíková.

VZPOMÍNAT BUDE NA VŠECHNY ÚSPĚCHY

Byla součástí úspěšné generace hráček, které do Poruby dostaly několik cenných vavřínů. Výrazný podíl měla na zisku Českého poháru a dalších dvou finálových účastech, k tomu pomohla ke dvěma stříbrným a stejnému počtu bronzových medailí v České lize, ke třetímu místu v mezinárodní Interlize nebo postupu až do semifinále evropského poháru Challenge Cup.

Minarčíková mezi jednotlivými úspěchy nedělá rozdíly. „Pro mě byla každá medaile nebo jakékoliv dobré umístění cenným. A nejen v Porubě, ale i třeba předtím v Partizánském, či v reprezentaci. Nechtěla bych žádný vytknout," vylučuje.

Po chvíli však trochu povolí. „Přece jen ale asi zisk Českého poháru pod trenérem Olšavským byl speciálním. I když jsem tehdy byla marod a do boje jsem nemohla zasáhnout, tak mi tohle utkví v paměti navždy. Mám to pořád před očima," vybavuje si momenty z konce roku 2016.

„Na druhé straně ne každá sezona vyšla, hrály jsme i play-out, to nebylo příjemné, stejně jako prohra s Olomoucí v zápasech o třetí místo. Na to nebudu ráda vzpomínat, ale jinak si nemůžu na nic stěžovat," potvrzuje Eva Minarčíková.

CHTĚLA SKONČIT. PŘEMLUVILA JI RODINA A PŘÍTEL

Zkušená hráčka a bývalá reprezentantka chtěla po skončení smlouvy v Ostravě kariéru uzavřít, nakonec bude pokračovat, když přijala nabídku ze Zlína. „Už jsem chtěla z toho sportovního kolotoče odejít, bylo na čase něco změnit, protože i s přítelem jsme se bavili o tom, že bychom spolu rádi bydleli, a i já chtěla žít už takový normální život. Bez házené. Chvíli to na to vypadalo," podotýká Minarčíková.

Tento stav ale dlouho netrval. „Zásluhu na tom má přítel i rodina ze Slovenska, se kterou jsme se bavili a řekli, že jsem mladá na to, abych končila. Já si to nemyslím, protože nejde o mě, ale spíš tělo si říkalo o to, abych zmírnila zátěž. Ale ostatní mě přesvědčili, tak jsem zase zpátky," vysvětluje sedmadvacetiletá hráčka.

Zlín vyhrál ze zcela pragmatických důvodů. „Přestěhovala jsem se k příteli a odtud to mám do Zlína kousek, asi půl hodiny, takže to je pro mě ideální. Variantou byly ještě Kunovice, které hrají druhou nejvyšší soutěž, po čase se ozvalo se zájmem i Veselí, takže to bylo všelijaké, ale já se nakonec rozhodla takto," nelituje Minarčíková s tím, že si na Valašsku zároveň našla i práci.

BUDOUCNOST ZÁVISÍ NA ZDRAVÍ

Ve Zlíně se vydala do nového boje, o němž neví, jak dlouho potrvá. Proč? „Záležet bude na tom, jak bude vypadat mé zdraví. Přece jen to je nejdůležitější a od toho se bude odvíjet má budoucnost. Občas se mi totiž ozývají stará a nevyléčená zranění," cítí Minarčíková.

Od okolí se dokonce dozvěděla, že by se měla vydat na trenéřinu. „Obávám se ale, že na to nemám nervy," směje se. „Spíše to vypadá, že to ještě nějakou dobu potáhnu, nebo úplně s házenou skončím. Ale to je ještě ve hvězdách," má jasno Eva Minarčíková.

Ke konci dlouholeté opory se vyjádřil také manažer porubského klubu Libor Adámek. „Výborná týmová hráčka. Velká bojovnice na hřišti a nesmírně obětavý člověk mimo něj. Po sportovní i lidské stránce odvedla v klubu maximum a za to Evě patří můj velký dík. Vážím si ji a bude nám všem v Ostravě chybět," uzavírá Adámek.

Ostrava MSK Ostrava Poruba Molten Rehband Mol liga Ha-vel Joma Genetrix JS Property Invest ALVI CZ a.s. Národní sportovní agentura Český svaz házené Seyfor G&E Trading Vodotech Aqualia InBido Pod Zofinkou

MOL LIGA 2023/2024

Tým Z V R P Scóre B
1.MŠK Iuventa Michalovce201811649:47337
2.HC DAC Dunajská Streda211713702:55635
3.DHK Baník Most211524681:56732
4.Házená Kynžvart201235619:52827
5.DHC Slavia Praha211227614:58226
6.Sokol Písek211128630:63324
7.DHK Zora Olomouc229310652:67321
8.HK Slovan Duslo Šaľa229112611:64219
9.DHC Plzeň227114635:69415
10.Handball club Zlín213216527:6708
11.DHC Sokol Poruba223019563:6466
12.HK Hodonín212019517:7364

Nejlepší střelkyně