Aktuality A-tým

Michaela Hrbková v Deníku: Medaili urvat zase musíme!

24.4.2014, 8:43

Nejlepší sezonu v kariéře prožívá házenkářka DHC Sokol Poruba Michaela Hrbková, která se stala se 175 góly nejlepší střelkyní mezinárodní Interligy.

Kromě toho se zařadila mezi opory české reprezentace, která startovala nejen na světovém šampionátu v Srbsku, ale také úspěšně bojuje v kvalifikaci o postup na ME. „Nyní ale myslím jen na úspěch v Poruby v českém play-off. Ráda bych taky letos získala alespoň jednu medaili," vyznala se šestadvacetiletá Michaela Hrbková před víkendovým startem semifinále, ve kterém se Poruba v sérii na tři vítězné duely střetne s Mostem.

V interlize jste vstřelila 175 branek a stala se nejlepší kanonýrkou soutěže. Co tomu konečnému číslu říkáte?

Z toho prvenství mám samozřejmě velkou radost, ale na druhé straně mě mrzí, že nepomohlo k lepšímu umístění. Konečné šesté místo je pro nás zklamání, protože jsme pomýšleli na obhajobu zisku bronzu.

Nebyla jste zase tak daleko od pokoření magické hranice 200 vstřelených branek. Pomýšlela jste na to toto číslo?

Já statistiky nějak speciálně nesleduji. Po každém zápase samozřejmě vím, kolik gólů jsem dala. Když je jich hodně, podívám se do zápisu (směje se). Ale že bych je třeba hned sčítala, a dívala se, kolik dala třeba druhá v pořadí, tak to ne. Házená je kolektivní sport a já jsem si dobře vědoma toho, že na mých brankách mají velkou zásluhu i všechny spoluhráčky. Od brankářek až po spojky, křídla, prostě všechny. To, že má Poruba nejlepší kanonýrku v Interlize, je prostě kolektivní dílo celého týmu.

Odpověděla jste jako správná kapitánka, ale měla jste na to, vstřelit 200 branek?

Určitě ano, v některých zápasech jsme zahodila spoustu šancí. Takže si myslím, že hranice 200 branek se určitě dá pokořit.

Vybaví se vám z hlavy střelecky nejvydařenější, a naopak nejhorší zápas v sezoně?

Nejvíce branek jsem dala v posledním interligovém zápase proti Senci, kde jich bylo patnáct. Ale můj osobní rekord to nebyl. Před lety jsem ještě v první lize vstřelila Liberci devatenáct branek, což už je teda doopravdy hodně vysoké číslo. To jsem bez nadsázky proměnila snad každou akci. Na nepovedené zápasy se snažím rychle zapomenout.

Už jste zmínila, že vás mrzí konečné umístění Poruby, kdy jste neobhájily zisk bronzových medailí. V závěru sezony vás hodně mrzela porážka v Olomouci, kde bydlíte a vyrostla jste tam. Neprožila jste zrovna tam nejhorší momenty v interligové sezoně?

Ta porážka nás hodně mrzela. Zrovna ten den se mi vůbec nedařilo. Prostě mi to tam nepadalo, trefovala jsem tyčky, gólmanku. Tam jsem týmu moc nepomohla a vinu brala na sebe. Těžko říct, čím to bylo. Proti Olomouci se snažím vždycky vytáhnout a tentokrát to nevyšlo. Ale takový je prostě sport, tyhle situace k tomu patří. A nejdůležitější je se z neúspěchu, jak se říká, nepodělat.

V této sezoně se vám vcelku často stávalo, že na vás byla nasazena osobní obrana. Jak jste se to brala?

Co si budeme povídat nebo nalhávat, osobní obrana není moc příjemná. Najednou jsem nemohla pomoci holkám tak, jak bych chtěla, takže jsem s tím bojovala. Ale na druhé straně můžu hrát i na křídle, takže trenér tyhle věci řešil podle průběhu a stavu utkání. Hodně jsme se na to před startem play-off zaměřily, aby nás to v play-off nemohlo zaskočit. I tam se totiž dá očekávat, že soupeř s osobní obranou může na nás vyrukovat.

Co je v takových momentech nejdůležitější?

To, co v každém jiném sportu. Nenechat se rozhodit a snažit se dělat pro tým i jiné věci než střílet branky. Je to o hlavě a souhře. Už jsem to zmínila, jsem zvyklá hrát na spojce i pravém křídle, takže, když na mě nasadí osobku, jdu automaticky na pravé křídlo.

Poruba v letošní sezoně hrála také Challenge Cup, kde vám jeden vstřelený gól nakonec chyběl k postupu. Jak moc tahle skutečnost mrzí?

Takovým způsobem vypadnout nás hodně mrzelo. Je to asi to nejhorší, co vás může potkat. Nerozhodl ani tak jeden gól, jako počet vstřelených branek venku. Jenom v této činnosti jsme byly horší. Ale už se to zmiňovalo několikrát. My jsme postup ztratily doma, kdy jsme přišly o šestibrankový náskok a nechaly nakonec soupeře vyhrát. Ale pro náš mladý celek to byla další velká zkušenost, kterou časem určitě zúročíme.

Kromě těchto zápasů jste startovala i na MS a následně i v kvalifikaci o postup na ME. Je vidět, že ženský reprezentační celek už bere Evropa vážně. Bylo to znát třeba i v soubojích s Černou Horou?

Je příjemné cítit, že už pro soupeřky nejsme tým, na který se prakticky ani nemá cenu připravovat. Každým dalším zápasem na velké akci si získáváme respekt, což je pro celou českou házenou určitě příjemné zjištění. Nám paradoxně vyšel lépe evropský šampionát než ten světový. A to hlavně proto, že nás před Eurem nikdo neznal. Na světovém šampionátu už na nás byly soupeřky daleko lépe připravené. Postoupily jsme ze skupiny, ale všeobecně se čekalo, že uděláme ještě o jeden stupeň lepší výsledek. Kvalifikační duely o postup na ME s Černou Horou ukázaly, že opravdu můžeme hrát vyrovnané duely i s mistryněmi Evropy. Pořád nám na druhé straně schází ještě něco, abychom je porazily. Pokud nyní s národním týmem v červnu porazíme Polky a postoupíme zase na ME, tak věřím, že tam na průlomový výsledek dosáhneme.

Nyní vás čeká semifinále českého play-off s Mostem, který jste letos už porazily. Dá se loňský suverén z Mostu vyřadit?

Každý soupeř se dá vyřadit, tak proč ne Most? V Interlize jsme u nich dokonce sahaly po výhře, a to nám chyběly některé zraněné klíčové hráčky. Doma jsme sice nezvládly finále Českého poháru, ale pak v interligové odvetě vyhrály. Takže nemusíme jít do souboje s nějakým respektem. Play-off je ale jiná soutěž, kde většinou rozhodují maličkosti. Já věřím, že pro náš mladý celek budou zápasy s Mostem velký svátek, že si prostě tyhle zápasy užijeme. Ve Švédsku jsme si ukázaly, že na to máme, tak je třeba to ukázat i v Mostě. Svým způsobem to budou velmi podobné zápasy, ve kterých bude rozhodovat maximální nasazení a naše obrana. Nic lehkého nás nečeká, ale jednou v Mostě při dobré konstelaci určitě vyhrát můžeme.

S jiným cílem na sever Čech ani jet nemůžete...

Pokud chceme pomýšlet na postup do finále, a to my chceme, tak je tohle dost důležitý krok.

V průběhu celé sezony Porubu kosilo jedno zranění za druhým. Asi je zbytečné připomínat, jak důležité bude, aby byl tým zdravotně v pořádku.

Letošní sezona je, co se týká zranění dost nešťastná, ale na to se prostě nemůžeme vymlouvat. Vždy jsme to nějak zvládly. Doufám, že už se nám zranění budou vyhýbat.

K favoritům na zisk titulu i kvůli letnímu omlazení kádru a poslední ztrátě Pavly Poznarové, která po dohodě s vedením klubu kvůli zdravotním problémům předčasně ukončila sezonu, nepatříte. Co budete po sezoně považovat za úspěch?

To, že nás nikdo nefavorizuje na zisk titulu, bych spíše považovala za naši výhodu. Most loni vyhrál Interligu, český titul i Challenge Cup, takže bude pod velkým tlakem, aby alespoň jednu trofej získal. V tom vidím naši šanci, my nemáme v semifinále co ztratit. To ale neznamená, že jsme předem odepsané. Jako tým samozřejmě sníme o nejcennější medaili, ale spokojená bych byla s jakýmkoliv umístěním na stupních vítězů. Každá medaile má totiž svou cenu a je za ní obrovská dřina.

(Moravskoslezský deník - Aleš Uher)

 

Ostrava MSK Joma Frama

W.H.I.L. 2019/2020

Tým Z V R P Scóre B
1.Most222101770:53242
2.Michalovce231715737:52335
3.Slavia221534668:56633
4.DHC Sokol Poruba211506601:47630
5.Olomouc221408642:58028
6.Šaľa221318634:56727
7.Písek231139625:61925
8.Zlín2211011573:59922
9.Veselí n. M.2210111657:60621
10.HC DAC Dunajská Streda226313594:66915
11.Prešov217014586:59814
12.HK Hodonín224117552:6699
13.HC Sporta Hlohovec223118550:7657
14.Bánovce n.B.220022431:8510

Nejlepší střelkyně