Aktuality A-tým

BRONZOVÝ PŘÍBĚH ANEB JAK TO VLASTNĚ BYLO V OLOMOUCI?

1.6.2021, 0:18

Poslední utkání sezóny, utkání o bronzové medaile mezi Porubou a Olomoucí obsahovalo nakonec zajímavý příběh. Aktérkami tohoto příběhu byly samozřejmě samotné hráčky včetně realizačního týmu, ale v příběhu nebyla nouze o napětí, nečekanou zápletku, překvapení, ale hlavně měl šťastný konec.

Málokdo si při sledování utkání všiml, že Petra Tichá nehraje tolik, jak by se na tak těžké utkání od nejzkušenější hráčky Poruby čekalo. Sisa Polášková po zranění z konce minulého utkání netušila, kolik toho zvládne odehrát, když celý týden netrénovala. Míša Konečná odehrála poslední utkání za Porubu a poslední z příběhové party je třetí pivotka Sokola, Terka Dybalová, která minulé utkání ani nehrála a celou sezónu trpělivě sbírala zkušenosti za reprezentantkami Petrou a Míšou.

 

Příběh začneme u Sisy Poláškové. Silvo, s jakým pocitem si nastupovala do utkání, po týdnu bez tréninku? Na konci domácího utkání si dostala tzv. „koňara" do lýtka.

„Do poslední chvíle jsme vlastně nevěděli, kolik toho zvládnu odehrát, protože mě to v zátěži dost bolelo a omezovalo, ale byl to poslední zápas o medaile!!!  Dominik Solák z Karviné to řekl přesně, to hrajete i se zlomenou nohou a s atmosférou a adrenalinem zapomenete na jakoukoliv bolest (smích). Teď je to o něco horší, ale mám už čas na odlehčení."

 

Nakonec si odehrála velmi dobré utkání a nasázela do olomoucké sítě 5 branek a stala se opět tahounkou týmu. Jaké byly oslavy?

„Oslavy byly divoké, je vlastně jedno co cinklo, hlavně, že to cinklo (úsměv). Asi se nemusíme tajit tím, že žádná z nás nemá hlas a domů jsme došly jak se sluší a patří za světla (smích). Máme skvělý kolektiv, na utkání jsme se těšily, užily jsme si to na hřišti i potom. Hlavně moc děkujeme divákům, kteří nám i přes menší počet udělali skvělou kulisu. A navíc jsem měla dvojitý důvod k oslavě, v noci se mi narodila ségra, které jsem tu medaili slíbila, takže hned další důvod slavit dál (úsměv)."

 

Co máš tedy krom oslav v plánu teď?

„Teď mám v plánu dodělat zkoušky, doléčit všechna "bebíčka" a užít si volno, snad se bude dát v pohodě cestovat a vyjedeme s přítelem někam do tepla. Zkrátka krása bude střídat nádheru (smích)."

 

Další v příběhové partě je Petra Tichá. Pozorný divák si nemohl nevšimnout, že nehraje tolik jako v minulých zápasech. Peťo, copak se vlastně stalo?

„Hned, když jsem "zakopla o čáru" a podvrtla si kotník při rozcvičce těsně před zápasem, tak jsem věděla, že to není dobré, a že zápas určitě nebudu moct odehrát tak, jak bych si představovala a jak bych chtěla. Když jsem řekla trenérce, že nemůžu chodit, tak se mě zeptala, a to doslova "a můžeš běhat"? (smích) Potom se mě ještě snažila uklidnit, že jsem se určitě jen lekla, ale bohužel to tak nebylo. Když viděla, že fakt nekecám, řekla mi, ať to hlavně nikomu z holek neříkám, aby nebyly nervózní, a že potřebují být především v klidu. Kotník jsem si nechala rychle zatejpovat a domluvily jsme se, že to zkusím. Chodila jsem jen do obrany a v pohybu do stran jsem byla dost omezená, do sprintu jsem nemohla jít vůbec, díky tomu jsme prakticky neměly žádnou druhou vlnu. Nechápu jak je to možné, když jsem celý zápas odkulhala, že si většina našich holek opravdu nevšimla, že se mnou něco je a dozvěděly se to až po zápase, když se divily, proč jsem moc nehrála (smích)."

 

Silva hrála se zraněním, do toho ty, to by pravda mohlo tým znervóznět...

„Taky jsem byla překvapená, že si toho nevšiml ani nikdo z Olomouce, a že toho nevyužili. Jak říkám, v pohybu jsem byla dost omezená a při protipohybu protihráčky jsem byla vždy o krok, možná i o dva pozadu. Olomoučanky však chodily spíše do klasických kliček, kdy si nabíhaly přímo na mě a já jsem tak pohyb do strany naštěstí prakticky dělat nemusela, nebo alespoň ne v takovém rozsahu (úsměv). Když se mi to stalo, tak jsem byla naštvaná, že jsem se zranila, a že nebudu moct pořádně hrát. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a my jsme bronzovou medaili vybojovaly. To je ze všeho nejdůležitější. Mám z toho velkou radost (úsměv)."

 

Jak vypadá kotník teď, po utkání a bujarých oslavách?

„Oslavy jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít a k lékaři šla až v pondělí. Mám jen natažené vazy, týden mám chodit o berlích a pak postupně začít zatěžovat."

 

Za Petru tedy zaskočily Míša Konečná a Terka Dybalová, která z důvodu zranění Petry nakonec příležitost oproti minulému utkání dostala.

Terez, jaké pocity máš po zisku bronzu, navíc v sezóně, kdy jsi tolik příležitosti nedostávala?

„V prvé řadě bych chtěla poděkovat všem, kteří se na našem úspěchu podíleli. Po prohře s Mostem, kdy nám uteklo finále a jistá placka, jsme si s holkama řekly, že si bronz nenecháme utéct, a to se nám v sobotu povedlo. Pocit je neskutečný, je to má první placka v ženské nejvyšší soutěži a já doufám, že ne poslední (úsměv). Jsem ráda, že jsem navíc k úspěchu mohla přispět také gólem. Medaile jsme s holkama oslavily, jak se patří, moc jsem si to užila.  A k mé minutáži v sezóně? Já si celý rok svou pozici v týmu dobře uvědomovala. I když jsem neměla tolik odehráno, měla jsem obrovskou výhodu v tom, že jsem mohla sledovat nejlepší pivotky v republice. Určitě mi tohle dalo také spoustu zkušeností, které se budu snažit přenést do budoucna."

 

Poslední z bronzového příběhu tady máme Míšu Konečnou a její poslední utkání v dresu Poruby. Míšo, tak jaký byl poslední zápas, kdy si v utkání chudém na branky vsítila nakonec tři góly?

„Poslední zápas v české lize jsem si neskutečně moc užila, a zisk medaile to jenom podpořil. V hale diváci vytvořili skvělou atmosféru, která dodala zápasu své kouzlo. Chtěla bych poděkovat hlavně své rodině a mému příteli za neskutečně velkou podporu během mého celého působení v Porubě, velmi si jich vážím a moc všem děkuji.

 

Oslavy tedy byly bouřlivé?

„Oslava probíhala jak už na samotném hřišti, tak poté v autobuse cestou do Ostravy. Cely tým jsme si pak šli sednout do klubovny na sokolovně, kde oslava pokračovala. Bylo to velké, ale rozhodně ve vší slušnosti (úsměv)."

 

Co tě tedy teď čeká? Kdy se chystáš do Maďarska?

„Mě teď čekají o víkendu fyzické a silové testy v Maďarsku, ale vracím se hned ještě do Ostravy. Do Mosonmagyarováru budu odjíždět pak až začátkem července. Dovolenou plánujeme s přítelem jen po Česku na pár dní, chceme si užít ještě společné chvíle, než se od sebe vzdálíme, ale oba víme, že to na dálku spolu zvládneme (úsměv)."

 

Čtyři malé příběhy, čtyři střípky celé bronzové skládanky ostravských holek. Ještě jednou velká gratulace celému týmu, který si v playoff věřil a táhl za jeden provaz.

 

(Foto ze hry: Petr Pelíšek, Hanácký večerník)

(Foto po utkání: hráčky, realizační tým a fanoušci)

 

 

Ostrava MSK Ostrava Poruba Molten Rehband Mol liga Ha-vel Joma JC Trans Quatrro Fitness Ianderson 2Profile Hellstein Canis Dynaoptic Genetrix JS Property

MOL Liga 2021/2022

Tým Z V R P Scóre B
1.MŠK Iuventa Michalovce3300102:606
2.Sokol Písek330091:646
3.HC DAC Dunajská Streda4301111:956
4.DHC Plzeň321079:585
5.DHK Baník Most320194:724
6.Házená Kynžvart320173:744
7.DHK Zora Olomouc311171:773
8.Handball PSG Zlín310273:602
9.DHC Slavia Praha310285:762
10.DHC Sokol Poruba310276:822
11.HK Hodonín310256:912
12.HK Slovan Duslo Šaľa301263:731
13.KPR RUCH Chorzów401397:1351
14.AHT HC Tatran Stupava300348:1020

Nejlepší střelkyně