Aktuality A-tým

„Góly si nepočítám, statistiky nesleduji.“

21.6.2020, 9:28

V dalším rozhovoru jsme zpovídali mladou, talentovanou a vždy usměvavou Elišku Desortovou, která už také nakoukla do seniorské reprezentace a v době zveřejnění tohoto rozhovoru je v Zubří na reprezentačním kempu.  Ale nejen o reprezentaci je tento rozhovor.

 

Eliško, nedávno jsi byla v anketě Házenkář roku 2019/2020 vyhlášena 3.nejlepší házenkářkou MOL ligy. Gratulujeme, jsme na tebe v Porubě pyšní. Co to pro tebe znamená?

Děkuji, znamená to pro mě moc, vůbec jsem to nečekala, v lize jsou daleko zkušenější hráčky. Beru to jako odměnu za tu dřinu a čas, co házené věnuji.

 

Přes svůj mladý věk jsi oporou týmu, nejlepší střelkyně, jak to vnímáš?

Vůbec to nevnímám, góly si nepočítám, ani nijak nesleduji statistiky. Do každého utkání jdu naplno a chci s týmem vyhrát.

 

V rozhovoru s Míšou jsme zmínili raritu, že jste tři hlučínské hráčky nejen v Porubě, ale i v reprezentaci. Jaké byly tvé začátky a kdy si přestoupila do Poruby?

Je to super, že takhle jdeme spolu stejnou cestou z Hlučína. S házenou jsem začala brzo, bylo mi asi 5 let, ještě jsem byla ve školce. Chodila jsem na tréninky se starší sestrou a jen jsem se koukala. Tak jsem jednou zašla za trenérem, jestli můžu taky hrát, že mě nebaví sedět na tribuně. Do mladších dorostenek jsem pak hrála v Hlučíně a v mladším dorostu už hostovala v Porubě. Ve starších dorostenkách jsme pak ještě s Eliškou Mihačovou přestoupily do Poruby. Tady jsem se dostala do kádru žen a hrála jak za dorostenky, tak sbírala první zkušenosti v interlize.

 

Vzpomněli jsme o čtyři roky starší sestru Kristýnu, hrály jste někdy spolu?

Ano, hrávaly jsme spolu hodně, i když je o něco starší.  Já už odmala hrála za vyšší kategorii. V ženách v Porubě v jednu chvíli s námi i trénovala, bylo to super, máme spolu skvělý vztah.

 

V Hlučíně ještě zůstaneme. Soupeřky už od svých žákovských let trápíš svou rychlostí v uvolnění s míčem. Mnozí asi neví, že v Porubě mezi trenéry se tomuto tvému uvolnění říká „Hlučínská klička". Učil tě ji někdo?

(smích) Jako všechny ostatní nás to učil trenér v Hlučíně, je už to takový můj zvyk, který zatím stále vychází.

 

Svými výkony v porubském dresu sis řekla o nominaci do širšího kádru seniorské reprezentace už jako juniorka. Co pro tebe znamená reprezentace? Jaké repre akce už máš za sebou?

Je to pro mě velká pocta a těší mě, že si mých výkonů trenéři všimli a mám možnost se „ukázat" v reprezentaci. Je to určitě také cesta dostat se do zahraničního angažmá někdy v budoucnu. Reprezentovat jsem začala v dorostenkách, ale nebyla jsem na větší akci. Potěšilo mě ocenění za nejlepší levou spojku vloni na turnaji v Litvě, kde jsme byli s juniorkami. Také jsem si zahrála na turnaji v Chebu se seniorskou reprezentací. A teď tedy sraz v Zubří.

 

Valča Smetková je tvé házenkářské dvojče, pořád spolu, v juniorské repre, v Porubě. Teď se rozdělíte a budou z vás soupeřky. Jaké bylo loučení?

Valča mi bude chybět, ale z házenkářského pohledu ji to moc přeji, získá další zkušenosti a posune se o stupínek dál. Držím ji palce.

 

Každá házenkářka má určitě nějaký sen, vzor, jaký je ten tvůj házenkářský?

Velkým snem je dostat se určitě někam daleko, ať už do zahraničí nebo na nějaké mistrovství, když už se házené věnuji tak dlouho. Uvidím, co se z toho povede. Mým vzorem je od malička Filip Jícha, se kterým máme dokonce stejný den narození. Ze zahraničí pak třeba norky Oftedal a Mørk.

 

Jako u ostatních dotazovaných nahlédneme do tvého soukromí. Co rodina, škola, přítel, prozraď něco málo fanouškům.

Rodina je pro mě nejvíc, podporují mě moc a fandí o sto šest. Škola je pro mě trochu oříšek, maturitu mám pořád ještě před sebou. Přítel je sportovec, fotbalista, fandíme si navzájem.

 

Co ještě krom házené ráda děláš, máš nějaké jiné koníčky?

Kromě házené na moc koníčků čas není. Ale mám ráda auta, taťka je automechanik, od mala se motám u něj v dílně a občas s něčím pomůžu. Jezdíme s rodiči také na rallye, několikrát jsme byli až na Sardinii. Stát u trati, když kolem vás jezdí auta šílenou rychlostí, je zážitek, skvělý adrenalin.

Také mě teď baví rybaření a procházky kolem rybníků, je tam klid, ticho, krásná příroda. Přítel od malička rybaří, pochází z Albrechtiček u Studénky, kde je hodně rybníků, tak mě občas vezme s sebou. Naučil mě nahazovat, chystat návnady a už mám i své první úlovky. Ale je mi těch ryb líto, tak je pak pouštím zpátky do vody (úsměv).

 

 

Ostrava MSK Joma Frama

W.H.I.L. 2019/2020

Tým Z V R P Scóre B
1.Most222101770:53242
2.Michalovce231715737:52335
3.Slavia221534668:56633
4.DHC Sokol Poruba211506601:47630
5.Olomouc221408642:58028
6.Šaľa221318634:56727
7.Písek231139625:61925
8.Zlín2211011573:59922
9.Veselí n. M.2210111657:60621
10.HC DAC Dunajská Streda226313594:66915
11.Prešov217014586:59814
12.HK Hodonín224117552:6699
13.HC Sporta Hlohovec223118550:7657
14.Bánovce n.B.220022431:8510

Nejlepší střelkyně