Aktuality A-tým

Nálada v týmu je i po vypadnutí z poháru stále dobrá, říká křídelnice Adéla Baumbachová

13.2.2020, 13:02

Adéla Baumbachová 21 letá studentka vysoké školy, levé křídlo Sokola Poruba s bilancí 2,30 branky na zápas se v rozhovoru níže vrací k poslednímu zápasu MOL Ligy i k náladě v týmu po vypadnutí z Challenge Cupu.

Adélo, vraťme se ještě k poslednímu interligovému zápasu proti Písku, ve které jsi byla s 5 brankami nejlepší střelkyní zápasu. Jak se ti proti Písku hrálo, přeci jen se tým za poslední dobu herně dost zlepšil.....

Je pravdou, že Písek poslední dobou předvádí dobrou házenou a mají i výsledky. Je ale pravdou, že se celá hra opírá především o Hanku Kvášovou a my jsme měli štěstí, že nebyla na našem domácím zápase. Což se nám možná i trošku nevyplatilo, protože vstup do zápasu jsme trošku podcenili. Naštěstí se nám povedl návrat do zápasu, který jsme pak vyhráli vysokým rozdílem, za což jsem moc ráda. Mně osobně se v tomto zápasu hrálo dobře, především druhý poločas byl fajn, to jsme soupeřkám nedali větší šanci skórovat.

Tento víkend vás čeká utkání s Bánovcemi, tedy týmem, který v letošní sezoně ještě nebodoval. Co od tohoto zápasu čekáte? Tedy krom povinných 2 bodů?

V tomto zápasu očekávám, že bude rozhodnut v prvních 15. minutách prvního poločasu, kdy soupeřkám nedáme příležitost k proměňování. Věřím, že vyhrajeme vysokým rozdílem a dostanou šanci si zahrát všechny naše hráčky na lavičce.

Opusťme teď palubovky a pojďme se podívat do šatny. Jaká nálada panuje v týmu po vypadnutí z poháru?

Nálada v týmu je i po vypadnutí z poháru stále dobrá. Jsme rády, že jsme se dostaly takto daleko, a že jsme si to vůbec zkusily, protože hra Španělek byla úplně jiná, než na co jsme zvyklé. Španělky hrály strašně rychle a z toho plynul i počet našich technických chyb.

Kdo ze spoluhráček je podle vás tím největším „životabudičem", když se týmu nedaří?

To asi každý vidí. Jednoznačně je to Lenka Roháčková, většího hecaře ani neznám.

Máte nějaký rituál, který před každým zápasem musí proběhnout?

Žádný pravidelný rituál nemám. Jen před domácím zápasem, pokud tedy má více hráček čas, tak si jdeme sednout na dobrou kávu.

Pokud se nepřipravujete na zápasy, jak relaxujete? Co vás baví?

Já si čtu a dívám se na seriály. Pokud je ale venku tepleji, chodím na procházky, to opravdu miluji, a mohou být klidně i dost dlouhé.

Studujete, pracujete?

Studuji na Vysoké škole báňské v Ostravě obor účetnictví a daně.

Podporuje vaši házenkářskou kariéru vaše rodina, přítel? Nejsou na vás někdy naštvaní, že ji před nimi upřednostňujete?

Moje rodina jezdí na každý domácí zápas, vynechají jen málo co. Je pravdou, že se domů moc nedostanu, proto jezdí všichni za mnou, ale nikdo mi to nevyčítá, dokonce ani přítel, ten tvrdí, že s tím do našeho vztahu šel.

Házenou hrajete od mládí v kolika letech jste začínala? Co pro vás osobně házená znamená?

S házenou jsem začínala asi v 8 letech, kdy mě k ní přived taťka. V tomto období jsem se také rozhodovala mezi tenisem a házenou, ale dnes jsem ráda, že vyhrála házená, protože je to kolektivní sport, který mi dal spoustu nových přátel a zážitků.

Po zimní pauze se opět rozjíždí kolotoč náborů do mládežnických týmů. Co byste o házené řekla případným zájemkyním o tento sport?

Jak už jsem řekla, házená je kolektivní sport, ve kterém poznají mnoho nových kamarádů. Především pak na turnajích, po kterých jezdí, nasbírají mnoho někdy až neuvěřitelných zážitků, zkušeností a mají na co vzpomínat po celý život.